Energetická náročnost budov

V rámci energetické náročnosti budov jsou sledovány základní spotřeby budov - spotřeba elektřiny, plynu, vody a tepla. Budovy jsou rozděleny do dvou základních skupin - energetické a neergetické. Na základě dat z CAFM (výměry ploch, počet osob) lze následně u jednotlivých budovu získat koeficient EnPI (Energetický index).

Předmětem sledování energetické náročnosti nejsou veškeré budovy evidovány v aplikaci, ale pouze předem určené. Rozlišení, zda budova spadá do sledování či nikoliv, se provádí na detailu budovy, položka "Sledování energetické náročnosti".

Místo spotřeby

Místo spotřeby je jednoznačně identifikováno svým číslem, případně EAN.

U každého místa spotřeby je povinné uvádět:

• Areál - identifikace areálu, kde se místo spotřeby nachází
• Druh - rozlišení, zda se jedná o místo spotřeby elektřiny, plynu, tepla nebo vody
• Tarif - pouze u elektřiny, rozlišení mezi nízkým, vysokým a multitarifem

K místu spotřeby se definují konkrétní budovy, které se určitým podílem podílejí na spotřebě celého místa spotřeby (např. budova A z 80%, budova B z 20%). Celkový součet podílů musí být roven 100%, v opačném případě je na tuto situaci upozorněno.

Celková spotřeba místa spotřeby je dána spotřebou jednodlivých měřidel, tedy např. spotřeba všech elektroměrů za určitý rok dává celkovou spotřebu elekřiny místa spotřeby (na obr. níže tedy spotřeba měřidel M1 a M2 dává celkovou spotřebu místa spotřeby MS1).
Spotřeby jednotlivých budov jsou pak dány součtem všech procentních podílů z míst spotřeb.

MS - Místo spotřeby
M - Měřidlo (elektroměr, plynoměr,..)

Celková spotřeba budovy A je dána celkovou spotřebou měřidel M1 a M2 a 80% spotřeby měřidla M3.

EnPI

Jedná se o index energetické náročnosti, který je pro jednotlivé budovy počítán jako:

• podíl roční spotřeby energie a celkové výměry budovy (elektřina, plyn, teplo) - jedná se tedy o spotřebu energie na m2
• podíl roční spotřeby vody a počtem osob (voda) - jedná se tedy o spotřebu vody na osobu